Momenty, které vyvolávají vzpomínky

27. října 2018 v 20:57 | Kamila Kejmarová alias Kreativistka
Vzpomínky. Vybavuje se mi dětství, smích a chuť nezralého ovoce, které jsme trhaly na zahradě. Vybavuje se mi svoboda, potkani jako domácí mazlíčci, imaginární kamarádi a dopisy v morseovce. Vybavuje se mi nekonečné nespoutané dobrodružství.

V čem ale kotví všechny tyto věci? V jakých momentech se nám vrací? Co zapříčiňuje, že pláčeme, když se cítíme dojatí, šťastní? Že se nám vybaví pocit, který se současnou situací absolutně nesouvisí? Co způsobí, že se člověk rozesměje na pohřbu, i když se cítí doopravdy smutný?

Moment, kdy se vracíte na místo z minulosti a je to tam stále stejné, jako si to pamatujete.
Moment, kdy ucítíte známou vůni, uslyšíte povědomou melodii.
Moment déja vu.
Moment, kdy se díváte do plápolajícího ohně.
Moment surového strachu, kdy se vám promítne celý život.
Momenty laskavosti a lásky dané i brané.
Momenty hlubokého nádechu a skoku (prvního kroku cesty).
Životní momenty absolutního štěstí a radosti, které nám doslova vezmou dech. (Vyznání lásky. Svatební den. Narození dítěte. Nečekaný úspěch.)

Napadají vás ještě jiné?Usmívající se

Už jsem dospěla do věku, kdy si vážím svých rodičů. Kdy miluju děti a ráda je učím všechno znát. Kdy mám kolem sebe pár blízkých přátel a úplně mi to stačí. Kdy jsem spokojená s tím, co mám a koho mám. Kdy si radostně užívám každý den strávený po svém - tvorbou, v přírodě, s neteří, s rodinou… A nepotřebuju vzpomínky k tomu, abych se dozvěděla, kam směřuji, nebo kým chci být. Už to vím. Už to vím nějakou dobu. Vzpomínky už mi slouží jen a pouze k zachycení pomíjivých okamžiků, k ohlédnutí za životem, jaký vedu, i k tomu uvědomit si co všechno mám a jak se mám!

Na závěr literatura:
Albus Brumbál moudře podotkl směrem k mladému Harrymu Potterovi: "Nestačí jenom prodlévat ve snách a zapomenout žít."
A hudba devadesátých let:
A česká skupina Lunetic zpívala: "Co se jednou stalo, s tím už neuděláš nic. Jen myšlenka ti zůstane a nic víc."

PS: Napsala jsem knihu a ještě není vydaná. Koukněte se na můj profil a hned pod tímto článkem najdete úryvek. Budu ráda za jakýkoliv názor, jaký na to budete mít - kladný i záporný.Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majda_tajga majda_tajga | 27. října 2018 v 21:49 | Reagovat

Jsem vděčná za vše v mém životě🙏,protože mě to vše posunulo tam,kde jsem šťastná🙌

2 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 27. října 2018 v 22:34 | Reagovat

Taky si myslím, že dětství je nejkrásnější část života

3 Kreativistka Kreativistka | 28. října 2018 v 9:16 | Reagovat

[1]: To jsem ráda 🙏 Víc takových lidí 😊

[2]: Škoda, že si to v dětství nedokážeme tolik uvědomit 😊

4 Platan Platan | E-mail | Web | 28. října 2018 v 16:47 | Reagovat

Páči sa mi zapracovanie výrokov v závere. Veľmi dobrý koncept. :-)

5 Kreativistka Kreativistka | 28. října 2018 v 21:23 | Reagovat

[4]: Velmi děkuji :) Tak nějak si píšu, jak mě to zrovna postupně napadá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama