Čarodějnictví

30. září 2018 v 12:32
Rodina z matčiny strany tíhne k duchovnímu životu. Se sestrami jsme byly vychovávány s vírou v lidskou duši, v osud, v reinkarnaci a nesmrtelnost duše. Tíhla jsem k vesmíru a k paranormálním jevům. A měla jsem intuici…prej.

Sama si na ty časy příliš nepamatuju, spíš asi z vyprávění. Bylo mi čtyři nebo pět let. Chodila jsem za svou tetou, mamkou, nebo babičkou a ruce jsem natahovala před sebe Dlaněmi k nebi a říkala - Moje intuice mi říká… Jedenkrát jsem měla pocit, že jsem viděla anděla, když moje mladší sestra zakopla na okraji silnice, kde byl dolů sešup ze skály. Zůstala viset ve vzduchoprázdnu. Nespadla. A párkrát jsem viděla "příšeru". Samozřejmě nemůžu říct, jestli to bylo opravdové, nebo jen dětská představivost. Bála jsem se. A tehdy jsem řekla, že už nechci. Rodina se mě párkrát na intuici ptala a já mlčela. A ono to přestalo.

Asi o deset let později jsme se nicméně přidaly ke zbytku rodiny a k výkladu Tarotu a k hodu kostkou známému jako I-ging (čti I-ťing). Občas jsem karty osudu vyložila i někomu jinému než sobě. Neumím propojovat souvislosti a karty vám ani neřeknou všechno. Spíš naznačí, jestli směr, kterého se držíte, je pro vás ten správný. Řeknou vám, kdy máte počkat, kdy se vydat vpřed, jakpožádat o splnění svého snu a jak rychle nebo opatrně postupovat.

Vždycky mi to připadalo dost zajímavé. Nicméně domů jsem si žádné "čarování" nepořídila. Teď nedávno jsem byla navštívit babičku a nějak jsem cítila, že se potřebuju zeptat na cestu, něčeho většího než jsme my. Vesmíru. Vyšších sil. A náhodou se k tomu nachomýtla i moje dvanáctiletá sestřenice. S fascinovaným výrazem ve tváři poslouchala, jak jí babička povídá o "vyšším já". A je pohlcena. Další čarodějka. Další generace důvěřivců.

A I-ging je spíše o energiích, o numerice a o pospolitosti. Píše o pocitech, které budeš mít, až se budeš vydávat svou cestou. Abys poznal, že je to ona. Odkrývá slova jako přijetí, pokrok, stagnace a překážky.


Oboje to funguje tak, že musíš myslet na to, na co se chceš zeptat. Babička často používala jen větu: Co potřebuju vědět? A to je taky super. A u karet cítím takovou zvláštní přitažlivost. Teplo u té, kterou si vyberu. U I-gingu zase brnění v konečcích prstů, když hodím kostkou. A pak s pokorou přijmu, co mám vědět. Vyložím si to. A občas poznám, že to bylo myšleno jinak, až se začne osud naplňovat.

PS: Omlouvám se za případné chyby ve vysvětlování. Nejsem prosík. Tyhle síly chápu po svém. A doporučuju podívat se na film Pod Toskánským sluncem, jestli jste neviděli. Učí nás tam, že to, co si přejeme, se nám splní, jen ne vždycky tak, jak bychom čekali. Někdy si své přání vyložíme po svém a úmyslně si výklad pozměníme k obrazu svému. A proto si ráda výsledky Tarotu i I-gingu fotím. A zpětně si uvědomuju, co jsem si vyložila jinak, než jak se to nakonec seběhlo. A nikdy nejsem zklamaná, jen překvapená, jakým způsobem k nám vesmír hovoří.

Nechali jste si někdy vykládat karty, číst z ruky, nebo jste dokonce byli u věštkyně? Napište mi o tom. Jakýkoliv styk s magií mě zajímá. Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama